Na velikonce se nám dopřává stále zimního počasí, tak je nuté toho náležitě. Loni jsme podnikli třídenní cyklovýlet Solnou komorou a letos počasí určilo spíště zimní radovánky. Volba padla vzhledem k velmi špatnému počasí na přechod Nízkých Tater na sněžnicích a jak jinak než natěžko.
Jako trasu jsme zvolili standardní hlavní část hřebene – z Čertovice směrem na Chopok a dál. Velikonoce nám dávají den k dobru, takže jsme si naplánovali cca 20km na každý den a doufali, že počasí dovolí.
V sobotu vyrážíme ve 3h z Brna a kolem 7h jsme v Čertovici a v 8h vyrážíme sjezdovou nahoru. Všejde hladce, dokonce se občas objeví i slibované polojasno, ktere bylo spíše polo než jasno a po 10h už ani polo. Na Štefánikovu chatu dorážíme kolem 12 – tzn. jen nepatrně pomaleji než jsou letní časy dle ukazatelů, dáváme pivko, čaj a podobně. Pavel se prozrazuje, že zapoměl doma ešus, tak se k tomu staví zodpovědně a na Štefáničce se mu daří vyprosit náhradní „ešuš“ – resp. starý hrnec jehož váha se blíží k 1kg a ten si samozřejmě nese (za blbost se platí)..
V 13h vyrážíme dále směrem na Ďumbier a jdeme od tyči k tyči, tak je pro nás příjemným překvapením, když málem narážíme do vrcholového kříže. Po chvíli se nám zde obloha na chvíli otevírá, tak si užíváme krátké chvilky výhledů a pokračujeme dále po hřebení až na Chopok. Jakmile začneme sestpovat tak okamžitě mizíme v husté mlze a pokračujeme opět stylem od tyči k tyči. Ale celkem nám to šlape tak po dvou hodinkách jsem před posledním vrcholkem, který nás dělí od Chopku a mraky se úžasně rozestupují a za svitu slunce a pěkných výhledů na inverzi docházíme k chopku. Je cca 16h, tak dáváme velmi krátkou pauzu a pokračujeme ještě hodinu dále než dorazíme do bezvadného sedélka kde stavíme stan. V době kdy stavíme stan jsou úžasné výhledy na Vysoké tatry které ční z mraků… O půl hodiny později ovšem společně se západem slunce nám mizí veškeré výhledy a to již nadobro, jelikož začalo sněžit a už bohužel nepřestalo…
Noc si užíváme v našem stanu, který nám nabízí luxusní ubytování a kolem 22h usínáme a jen slyšíme jak se pozvolna zvedá vítr a tím i zesiluje zvuk dopadajícího sněhu na stan..
Ráno se probouzíme v 5:30 a venku se situace jen zhoršila – od večera bez přestání sněží. Chvíli debatujeme co dále a jelikož nás dnes mělo čekat nějakých 18km sněhu a vzhledem k tomu, že venku není vidět na víc než 5m ze stanem nám bije silný vítr, tak po několika různých variantách se rozhodujeme že v tomto nebudeme riskovat další postup (přeci jen jsme tu na dovolené, že) a společně odhlasujeme variantu návratu na Chopok a sestup. Tím jsme získali moře času, tak si užíváme ráno, vaříme a hrajeme karty, kde Pavel opět dokazuje, že karty hraje stejně špatně jako kdykoliv jindy a v 11h balíme a vyrážíme zpět na Chopok. Venku duje silný vítr a ledové krystalky nás řežou do obličejů. Na Chopku jsme cca za hodinku a půl a poté sjiždíme k hotelu Srdiečko a zde se nám vrací štěstí, protože od hotelu nám jede bus do Myta pod Ďumbierem za 5min a stopa do Čertovice chytáme hned na první pokus a po převlečení vyrážíme směr Brno.
Účast:
Pavel Rozehnal, Martin Jáchym, Viktar Paklonski
Trasa (časy jsou letní, ale celkem jsme je stíhali):
Odkazy:
http://www.kamennimuzici.cz/mapa/#track5110@lat48.990797@lng19.563239@z11
http://www.kamennimuzici.cz/mapa/#track5493@lat48.887069@lng19.475670@z12