Po Denali nám zbyl do odletu asi 1 týden čas, proto jsme se rozhodli, procestovat trošku Aljašku.

19.6. Odpočíváme v Talkeetně na ubytovně Three trees, což je vlastně jen taková plechová bouda, ale zase jen za 25 usd na noc, což je nejlevnější, co jsme tady našli. Případně se procházíme po městečku. Talkeetně říkají historické městečko, ale pro Evropana zde historického opravdu nic není. Zato večer zde byla pro všechny příchozí párty s živou muzikou a jídlem zdarma. Podávali hamburgery, hot dogy, melouny a jiné.

20.6. Po úspěšném návratu z Denali jsme se rozhodli, že procestujeme Aljašku, ale veřejná doprava je zde až neuvěřitelně drahá, proto jediná rozumná a levná varianta se jeví půjčení auta v autopůjčovně. To zde ale byl  veliký problém, protože všechny Aljašské autopůjčovny v Anchorage neměli nic k půjčení. Ale nakonec něco vytelefonujeme a Pavel odjíždí do Anchorage s tím, že auto půjčí a dojede nás pak nabrat, abychom nemuseli platit pro všechny lístky za autobus. Ten nakonec jen pro Pavla stál neuvěřitelných 95 usd. Po několika hodinách Pavel opravdu přijel, ale ne autem, ale takovým menším autobusem pro 15 lidí. Nic jiného prý nebylo. Ale cena byla jako za menší auto a alespoň jsme si nemuseli stěžovat na nedostatek místa. Tak odjíždíme směr Fairbanks a cestou spíme v kempu za 15 usd za celé auto.

21.6. Jedeme do druhé největšího města Aljašky – Fairbanks, prohlížíme místní informační centrum s muzeem, ale jinak tady není nic moc k vidění. Jedeme ještě do termálních lázní Chena Hot Springs, abychom zjistili, že zdejší voda má stejné složení jako termální lázně ve střední Evropě. Vracíme se do Fairbanks a jedeme směr Valdez. Cestou se stavíme North Pole, který je údajně domovem Santa Clause a kde mají jeho velikou sochu, jeho dům a jeho několik polomrtvých sobů. Cestou opět spíme, jako i další dny, v kempu za 15 usd za auto v místních otevřených kempech. Peníze se vloží do obálky, napíše se na ní SPZka a hodí do schránky u vjezdu do kempu.

22.6. Jedeme směr Valdez, jen tu a tam zastavujeme na prohlížení okolí a focení. Těsně před Valdezem se nesmí vynechat ledovec Worthington  a vodopády v Keystone Canyon. Spíme v nejmalebnějším kompu, co jsme v Aljašce viděli, asi 20 mil od Valdezu.

23.6.  Valdez je typické rybářské městečko, ale v horolezectví je známo hlavně jako Mekka ledolezení. Ve Valdezu je mnoho agentur provozující výletní lodě, ale ceny jsou opravdu hodně vysoké. My jsme se rozhodli, že dáme nějaký místní kratší trek. V informačním středisku nám doporučují Salmons tral (lososí stezku). Je to asi 3 hodinový trek k jezírku, cestou je prý vidět v určité době neuvěřitelné množství lososů. Bohužel ta doba je jindy než jsme byli my a tak jsme neviděli ani rybičku. Následně se již začínáme vracet směrem k Anchorage a spíme v kempu nedaleko Matanuska river.

24.6. Navštěvujeme nedaleko města Wasilla bývalou zlatokopeckou osadu Independence Mine, což je z kultury určitě nejhezčí místo, co jsme na Aljašce navštívili. Jedná se o bývalý zlatokopecký důl opuštěný někdy v 50. letech a dnes již obsahuje pouze muzeum a ruiny po bývalých barácích. Ale to je docela působivé. Na to se vracíme do Anchorange, kde zůstává Juan v kempu a ostatní jedou do zlatokopecké osady Hope. A zde jsme se i utábořili. Ve zdejším muzeu lze rýžovat zlato, ale jinak tady nic není, kromě přes 100 staré hospůdky, kde si dáváme pivo a seznamujeme se s místní barmankou, která nás posléze zve si zahrát s místními softball, což je, jak nám bylo vysvětleno, baseball pro lesbičky. Pravidla jsou ještě vylepšena a to tím, že se v jedné ruce drží pivo.

25.6. Už se jen vracíme do Anchorage a vracíme auto do autopůjčovny. Jíme poslední naší oblíbenou Aljaškou specialitu Big McMenu v McDonalds a jedeme na letiště.

26.6. Odlétáme z 1 hodinu ráno z Anchorange do Los Angeles, kde máme skoro celý den strávit na letišti. Odjíždíme tedy alespoň autobusem zdarma k nedaleké půjčovně automobilů a zde se sluníme a stravujeme v nedalekém Burger Kingu. Večer odlétáme směr Evropa.

27.6. Přestupujeme v Londýně a do Prahy přilétáme asi s hodinovým zpožděním kolem 8 večer. Zde nás již čekají naše drahé polovičky s krásným přivítáním, transparentem – Vítáme hory z dálky. A po 5 týdnech strávených v USA jsme zase doma.

Účast:
Martin Jáchym (Akim)
Pavel Rozehnal
Fredrik Östman
Juan Bolaños