USA 2016 – Národní parky

V Americe jsme byli 15 dnů a za tuto se nám povedlo navštívit následující:

  • Yosemite National Park, California
  • Death Valley National Park, California
  • Zion National Park, Utah
  • Bryce Canyon National Park, Utah
  • Arches National Park, Utah
  • Canyonlands National Park, Utah
  • Gran Canyon National Park, California
  • Hoover Dam, Hůvrova přehrada, California
  • Las Vegas, Nevada
  • Sequioa National Park, California
  • San Francisco, California

1. den – 24.5. Úterý – přílet, San Francisco

Z Prahy nám to letí v poledne, takže z Brna vyrážíme už v 6:30 ráno. Doprava na dálnici je lepší než obvykle, kolony po noční havárkách se rozjíždějí dříve než k nim dojedeme.

Na letišti kupujeme pivka a snažíme se dojíst to, co si myslíme,  že neprojde bezpečnostní kontrolou.

Putujeme nejdříve do Osla, tam máme hodinku na přestup a odtud už přímo do San Francisca – Oakland. Letíme Boeingem Dreamliner, hlavně Honza je nadšený. Let přes oceán trvá cca 10 hodin, a ačkoliv je letadlo vybaveno systémem, který nám má simulovat noc, tak se nijak zázračně nevyspíme. Díky časovému posunu přilétáme v pět hodin odpoledne. Na letišti máme zamluveno auto. Myslíme si, že je docela velké, ale později zjišťujeme, že na tamních parkovištích je obvykle jedno z nejmenších.

Hned z půjčovny jedeme dokoupit nějaké turistické vybavení do prodejny REI. Pavel s Petrou kupuje spacák, ešus a bomby na vaření. Honza s Luckou karimatky. V plánu bylo ještě udělat velký nákup jídla, ale protože už je pozdě a my jsme dost unavení, tak chceme dojet někam za San Francisco a ubytovat se v nějakém motelu. Jedeme dvě hodiny směrem na Yosemity a u města Tracy sjedeme k Motel 6, což je jedna z nejlevnějších možností ($80 za 4 lidi). Nemáme v podsadě žádné jídlo, nic k večeři ani k snídani (zabavila nám to celní kontrola), ale vzhledem k únavě nám to nevadí.

2. den – 25. 5. Středa – Yosemite National Park (California)

Hned ráno musíme nakoupit nějaké jídlo. Poblíž motelu je Walmart, kde kupujeme snídani a vše podstatné na následujících 14 dní. A pak už zamíříme přímo do Yosemite Village.

Přijíždíme cca ve tři odpoledne, je už pozdě na nějaký větší výlet. Takže začínáme autoturistikou a projíždíme Yosemite Valley až k Visitor Center. Jsme naprosto uchváceni. Je to fakt bomba. Všude vodopády, sequoie, brutálně vysoké skály. Rozhodujeme se pro výlet údolím k Mirror Lake a dále ještě za něj a zpět.

Zatím nemáme zajištěné žádné ubytování. Jisté je, že všechny kempy v parku jsou plné. Kolem národního parku je území National Forest (nějaký nižší stupeň ochrany přírody). Z doslechu víme, že je na takovém území možné tábořit kdekoliv. Nakonec jsme nabyli dojmu, že je to kdekoliv, kde to není zakázané a samozřejmě kolem cest a odboček je to často zakázané a jsou tu jen vyhrazené kempy.  Ale i ty prý mají být plné. Zkoušíme to v jednom z nich a máme štěstí. Někdo měl rezervaci, ale nepřijel.

DSC02388 DSC02422 DSC02396 DSC02467 DSC02608 DSC02606 DSC02546

Continue reading

Lůzři na Loseru

Už dlouho jsme nešli nějakou vícedélku a tak jsme se jednoho dne s Benym rozhodli, že zajedeme zkusit cestu Loser Südwand.
Vyrážíme v půl 8 z Českých Budějovic směr Altaussee, za níž je vrchol Loser. K němu vede zpoplatněná silnice Loser Panoramastrase, o které někde na internetu se píše,  že je za symbolický poplatek. Proto původní plán vyjet to na kole, a nechat ho někde ve křoví, měníme na pohodlnější výjezd autem. Bohužel ze symbolického poplatku bylo najednou 16 euro.

Po zaplacení mýtného vyjíždíme na prostřední veliké parkoviště, odkud je to jen dle plánku 30 minut k nástupu. No my to šli dokonce i o něco rychleji.
Cesta je poměrně zřetelná, jde se od parkoviště přímo směrem k vrcholu, jen je třeba sledovat cedule na Sisi kletterstige, neboť nástup na naší lezeckou cestu je cca  70m vpravo od nástupu této feraty.

Skála sice není přejištěná, hlavně s lehčích pasážích nýty skoro nejsou, ale těžší části jsou zajištěné dobře. Cesta vede poměrně po rozlámané skále, proto musí lezec dávat pozor na co stoupá a čeho se drží, protože poměrně často zde nějaký ten kámen se ulomí. Cesta má nejtěžší úsek skoro nahoře, jedná se o klasifikaci 6-/6, ale úsek je poměrně dlouhý a trošku v převisu, ale celkem dobře odjištěný. Na skále se střídáme na prvním, Beny tahá ten nejtěžší úsek.

Po dolezu obouváme boty a jdeme se kouknout na vrchol, kde je klasický rakouský vrcholový kříž. Sestupujeme po vyšlapané cestičce přes Loserhutte k autu. Cesta se dá i slanit, ale to časově bude delší.

Lano stačí jednoduché 50m a asi 10 expresek. Délka je 240m, my to šli asi necelé 3 hodiny.

P1140093 P1140098 P1140100 P1140105 P1140110 P1140114 P1140122

http://www.bergsteigen.com/klettern/steiermark/totes-gebirge/loser-suedwand

Účastníci:  Martin Jáchym a Petr Benhák

Okruh v Totes Gebirge

Na červencové státní svátky se rozhodujeme jet do Totes Gebirge a zde si je projít okruhem přes místní nejvyšší vrchol Gross Priel. V 9 vyrážíme z Českých Budějovic a na parkoviště v Habernau (577m) dorážíme za necelé 2,5 hodiny. Parkoviště se nachází po východním břehu potoka Alm a jezera Almsee a je zdarma. Zde Akim zjišťuje drobnou chybku v přípravě a to, že si zapomněl doma boty. No nic, musí to dát v keckách. Ve 12 vyrážíme nahoru. Odtud se jde nejdříve kolem jezera Almsee prašnou cestou do Ght Seehaus a pak pěšinou k rozcestí, kde začíná pořádné stoupání (808m). Zde jsou na chatu Pühringerhütte šipky na obě strany (3 a 4,5 hodiny). My se rozhodujeme pro kratší variantu. Zde cesta vede přes Sepp – Huber – Steig, což je nějaká Ačková velmi jednoduchá ferata (jištění není nutné). Cestou překonáváme sedlo Rollsattel (1755m) a pak už jen zklesáme do naší chaty Pühringerhütte (1637m). Zde pěkné pohledy na Elmsee a Scheiblingkogel. Cesta k chatě nám z parkoviště trvala nějakých 5 hodin. Zde dáváme polévku a pár piv a jdeme spát. Ubytování v lageru stojí pro členy OEAV 8 euro.

P1130860 P1130889 P1130881 P1130875 P1130874 P1130869Continue reading