Ke konci roku jsme si chtěli užít ještě jeden prodloužený víkend v Alpách a když se ukázalo, že nám přeje i předpověď počasí, vyrazili jsme do Vysokých Taur a to konkrétně na Grossvenediger. Byla půlka prosince, ale min. týden před našim výstupem v Alpách nesněžilo.

Nejdřív nás mělo jet 6, ale Benyho „nečekaně“ a zcela „ojediněle“ skolila „nesnesitelná“ bolest zádíček. Tak nás zbylo jenom 5. To se nám zdálo na 2 auta docela přepych, proto po neúspěšné snaze namontovat na Davidovo auto rakev, jsme jeli nakonec  Pavlovou fábií, namačkaní až po střechu, do rakouského údolí Virgental, kde necháváme auto. Z Českých Budějovic jsme vyrazili  o půlnoci z pátka na sobotu a na místo dorazili kolem šesté ráno. Od parkoviště stoupali  pohodlně po zasněžené cestě podél potoka Zettalunitzbach, kolem vrcholku s křížem Weisenkreuz (1483 m), až k chatě Johannishütte (2121 m). Zde již začíná množství sněhu přibývat, proto tak 200 výškových metrů nad chatou nazouváme sněžnice. K chatě  Defreggerhaus (2963 m) docházíme asi po 7-8 hodinách chůze. Svítí nám sice pěkně sluníčko, ale my už se jdeme ubytovat do zdejšího winteraumu, kde nadšeně obdivujeme kamna včetně velkého množství dřeva. Večer popíjíme zásoby alkoholu a probíráme vše možné i nemožné.

V neděli nás čekala cesta na vrchol, budíček nařízený v 6:30 úspěšně ignorujeme, a proto nahoru vyrážíme lehce před 8. Nasazujeme mačky, sněžnice raději balíme do batohů a vyrážíme směr vrchol. Asi tak 100 výškových metrů nad chatou začíná ledovec Mullwitzkees. Zde se již navazujeme na lano. V létě je zde vidět spousta trhlin, ale ty jsou teď kompletně schované. Fouká nám docela silný vítr a s kombinací lehkým mrazem je výstup docela zajímavý.  Přes ledovec se dostáváme na vrcholové plató Obere Keesboden k výšvihu na vrcholový hřeben. Zde je již pěkně vidět vrcholový kříž, ke kterému zanedlouho docházíme. Na vrcholu Grossvenedigru (3666m), čtvrté nejvyšší hoře Rakouska, se moc nezdržujeme, uděláme pár vrcholových fotek a vracíme se přes vrchol Hohes  Vader (3506m) opět na chatu. Na chatu docházíme kolem 1 hodiny, ale dolů už nechvátáme a pokračujeme ve velice smysluplné konverzaci a dopíjení zásob přineseného alkoholu.

Třetí den jsme zaplatili do kasičky 60eur (6eur osoba a noc) a sestoupíme k autu, které nám sice odmítlo nastartovat, ale nakonec díky roztlačení jedeme domů.

Účast:
Andrea Tetourová
David Dvořák
Martin Jáchym (Akim)
Pavel Rozehnal
Tomáš Haničinec

Foto:
http://akimos.rajce.idnes.cz/2013_-_Rakousko#
https://plus.google.com/photos/108216978599946167567/albums/5958105613392956001