Švédsko – národní parky, trailový běh a plechovka Surströmming

Již delší dobu přemýšlíme o návštěvě našeho parťáka ve vysokých horách – Fredrika, který bydlí ve Švédsku v městečku Umea. Navíc, když na jaře zjišťujeme, že je toto městečko Umea zvoleno evropským městem kultury pro rok 2014, tak je rozhodnuto. Datum odjezdu určuje trailový běh, který se tam běží v sobotu 14.6.2014. Společně s registrací na závod (startovné 250 SEK) kupujeme i letenky u ČSA za 3400,-. Termín nakonec volíme kvůli cenám letenek od středy do pondělí. Na transport ze Stockholmu – letiště Arlanda se rozhodujeme mezi dalším letem nebo půjčením auta. Z důvodu praktičnosti i celkových úspor  (ve 4 lidech to už vyjde levněji) volíme auto od půjčovny AVIS, kde si vyřizuji Eurobonusovou kartičku od SAS (švédské aerolinky) na kterou dostávám slevu 10%. Celkové náklady na tento šesti denní výlet jsou tedy:

letenka – 3400,-/osoba
auto – 7 500,-/6 dnů
benzín – 3 nádrže – dohromady cca 5000,-
startovné na běh – 750,-/osoba

Výlet pro nás společně začíná na letišti Václava Havla v Praze, kde se sjíždíme ze všech koutů – Akim s Andreou jedou z Českých Budějovic, David je z Prahy a já jedu z Brna. Odlétáme v 11:45, tak se na letišti potkáváme už v 10h dopoledne. Není lepšího přívítání než plechovkou piva a takto se to už táhlo celý výlet. Vybrat dárek pro Fredrika do Švédska, kde vládne prohibice, bylo docela jednoduché – veškerý volný objem a hmotnost batohů doplnujeme plechovkami piva. Snažíme se skoupit všechny různé druhy a docela se nám to podařilo díky Akimovi, který si tento úkol vzal za svůj. Nakonec dovážíme nějakých 30 plechovek, kde 2 kusy padly díky péči jemných pracovníků aerolinek a provoněli krásně celý akimův obsah batohů včetně spacáku.

Po standardních leteckých rituálech – pár pivek na hlavu pro navození správného transportního stavu – nastupujeme do letadla a už to začíná. Jak procházím při vstupu do letadla kolem stevardů, tak na mě pan Stevard (v té době zcela neznámý) promluví “Běžel jste to?”. Ja něj chvilku koukám docela nechápavě až on znovu “Vokolo príglu, běžel jste to?”. V tu chvíli mi dochází, že mám na sobě tričko z běžeckého závodu “Vokolo príglu”. Logicky tedy odpovídám “Jasně, to snad běžel každý,ne?”. V zápětí se dozvídám, že běhá maratony a že se zastaví na pokec. Tak jo, říkám si. To bude dobrý let.

A skutečně, po startu se skutečně zastavuje a dozvídáme se, že se jedná o Miroslava Hasala, který je aktivní běžec a spravuje běžecké tabulky na www.behej.com. Mimojiné nám vypraví o svém “maratonu v letadle”. Docela zajímavý kolík. David mezitím ruinuje aerolinky svým způsobem a objednává si jednoho panáka Jamesona za druhým. Za necelé dvě hodinky letu stíhá čtyři kousky a dvoudecku červeného. Což ho na zbytek dne deklasuje z cestujícího na zavazdlo.

P1030613

Po příletu na letiště Arlanda, Stockholm se po drobných výtržnostech přesunujeme letištím autobusem BETA k autopůjčovnám a po chívíli nakládáme batohy a Davida do Toyoty Avensis a odjíždíme na sever do městečka Sundsvall, kde máme domluvený sraz s Fredrikem. Po cca 350km a 3 a půl hodinkách za volantem se potkáváme u Mekáče ve městě kolem 19h. A po krátkém občerstvení v místní severské síti Max burgers pokračujeme dalších cca 110km do parku Skuleskogen. Na parkovišti parkujeme kolem 21h. Už teď zjištujeme, že to máme s časem nahnutý, protože nás čekají min 2h chůze ke srubu, kde jsme plánovali spát. A skutečně po krásných 2 a půl hodince chůze dorážíme těsně před půlnocí ke srubu. Výhoda severské země se hned projevila – i o půlnoci se dá fotit bez blesku a tak není s pozdním příchodem nejmenší problém. Jediné co nás trochu zaráží je severský způsob léta – v ČR vládnou tropická vedra 30C a na severu nás vítá krásných 14C a přeháňka každé 3h.

2014-06-11 21.41.14 P1030626 P1040349 IMG_1343 IMG_1342 IMG_1341 IMG_1345 IMG_1349 IMG_1350 P1040369 P1040407 P1030666 P1030665 P1040412 P1040419 P1040420

Po krátké obhlídce srubu zjišťujeme, že je již obsazen dvěma již spícícími švédy. Část z nás si zabírá podlahu srubu a část si staví stan venku. Ráno kolem 9h už snídáme a v 11h vyrážíme na obchůzku po pobřeží národního parku. Kolem 14h stavíme u dalšího srubu a na ohništi opékáme špekáčky, která pro nás Fredrik nachystal a v pohodovém tempu po pár pivkách se vracíme na parkoviště a přejíždíme do městečka Umea, kde Fredrik bydlí. Po cestě ještě navštěvujeme zařícenou jeskyni Skallbergsgrottan, která je tvořena dvěma puklinami, kdy jedna je zařícena a tvoří slušné bludiště mezi bloky a jedna je volná. Obě široké mezi 40-100cm. Já si zdé dávám drobné faux pas, kdy se aktivně vrhám do malého dómku mimo vyznačenou trasu ze které se již bez pomoci nemohu sám dostat. Večer nás čeká jen povinný pivní maratonek, kdy v 23h obdivujeme sluneční svit na střechách domů a kolem 1h ráno, jakmile přestává svítit slunce, jdeme spát.

P1030696 P1040432 P1040451 P1040454 P1030688

Další den, v pátek, si dáváme poznávácí výlet po Umee. Na tento výlet máme domluvená, již dlouho dopředu, kola od Fredrika a jeho známých. Do rukou se nám dostávají skutečné skvosty, které mají již větší hostorickou hodnotu než hmotnou. Tyto kola jsou pro nás takovým překvapením, že si na nich hned mezi sebou dáváme pár závodů a David objevuje kouzla bitek na kole a snaží se všechny kolisty (a je mu občas i jedno zda jsou z naší skupinky nebo cizí) vytlačit z cesty, ideálně do řeky. Výhodou je, že již zničená kola není možné zničit, což teda později svým kolem vyvracím a mám co dělat, abych se vrátil na místo startu. Naše trasa začíná v historické rezervaci ve městě, kde se ukazuje původní osídlení, architektura a styl života. Zde se zúčastníme všech interativních příležitostí a velmi dobře se bavíme – občas to sice hraničí s výtržnostmi, ale snad jsme hranici nepřekročili. Prohlížíme si nejstarší lyži na světě, současné i historické grafity a na závěr si dáváme i fotku z astronautem z Apolla.

P1040464 P1040466 P1040472 P1040474 P1040475 P1040480 P1040482 P1040484 2014-06-13 13.25.09 2014-06-13 13.36.05 P1040489 P1040491 P1040492 P1040507

Odpoledne absolvujeme téměř 20km trasu, což na těch skvostech představuje docela výkon. Projíždíme celé městečko Umea a po obou stranách řeky dojíždíme až k vodní elektrárně, kde se otáčíme. Večer jsme docela vyřízení, tak dáváme každý jen pár pivek a jdeme spát ještě před západem slunce kolem půlnoci, abysme ráno byli ready na trailový závod http://www.urskogsleden.se , v délce 19,7km/450m – zadarmo to tedy zjevně nebude.

Ráno sedáme do auta a jelikož do něj sedáme o půlhodinky později než by bylo vhodné, tak si dáváme docela svižnou jízdu na start (resp. cíl) závodu, kde musíme být před 10h. V 10h nám odjíždí autobus, který nás přepraví na start, který je v 11h. Vše stíháme a o půl 11 už přešlapujeme na startu mezi téměř 300 stejně natěšených švédů. Cca 10min před startem se nás mistní borci pokoušejí rozhýbat pomocí docela intenzivní rozcvičky. Tuto rozcvičku všichni absolvujeme a pak máme co dělat, abysme ji do startu rozdýchali.

IMG_1389 P1040528 unnamed2 unnamed1 unnamed

Je to tu, výstřel a start do 4 kilometrového kopce s převýšením 200m. Tepy se již během prvních vteřin ustaluji na hodnotách přes 180/min a moc až do konce běhu nepadají. Cesta po prvních 500m uhýbá na téměř neznatelnou lesní pěšinou a pořadí, které člověk získal na této první 500m šotolinové cestě se mu již bude těžko měnit až do konce závodu. Za celý závod není jednoduché někoho předběhnout, protože se běží drsnějším terénem než známe z našich vzrostlých lesů. Jedná se o převážně mechový podklad sillně míchaný s borůvčím a močálkami. Po již 8 minutách běhu mám kompletně promočené boty a není vyjímkou zaplout do půlky lítek do bláta ukrytého pod mechem. Celé to připomíná vláček, kdy běží jeden běžec za druhým a předbíhá se jen vyjímečně divokou přírodou s velkým rizikem, že člověka zastaví ukrytá větem a pošle ho rychle tváří k zemi. Běžec předemnou poprvé padá, bleskurychle se zvedá a pokračuje v běhu, během další minuty padá podruhé a to již zůstáva ležet, jen se odvalí do strany. Po vyběhnutí na nejvyšší místo národního parku (ano, tento závod se běžel chráněnou přirodou) se seběhne dolů výškových 120m, aby se vzápětí další stovka vyběhla. Od 9km se již běží až do cíle téměř neustále z kopce. Celkově to pro mě znamenalo jeden pád na hubu a asi 4x zvrtnutý kotník (naštěstí vše bez následků). Nakonec probíhám cílem v čase 1h50m22s, což značí tempo 5:36/km. Stačí to na 57 místo z 171 mužů. Za mnou dobíhá Akim – 2h08m43s, David 2h12m49s a Andrea 2h27m29s. Po doběhnutí se občerstvujeme na přidružených slavnostech a v podvečer odjíždíme zpět do Umea.

IMG_1416 IMG_1417 IMG_1421 IMG_1423 IMG_1428 IMG_1432 IMG_1437 IMG_1441

Večer si pro nás Fredrik připravil překvapení – jednu plechovku Surströmming – pochutinu, kterou lze jíst jen venku a řadí se mezi nejsmradlavější jídla na světě. A skutečně, vše pravda. Otevření je možné bezpečně pod vodou nebo volně s riskem, že to člověka “nahodí”. Této akce se chopil David a taky dostal přímý “headshot”. Po otevření se rozlinul velmi působivý zápach, která zamezuje přiblížení se k plechovce na cca 4m všemi směry (po větru i více). Fredrik se chopí situace a ukazuje nám jak to servírovat – vzít švédský chleba (placku), dát na něj víc jak 1,5cm vrstvu rozmačkaných vařených brambor (více lépe) a poté vrstvu těch rybiček (méně lépe) a zasypat velkým množstvím cibule (více lépe). V podstatě udělat vše proto, aby ta chuť nebyla cítit. A pak … pak už se jen odhodlat to dát do úst a vydržet. No nebudu to víc rozpitvávat – stejně kdo nezkusí, neuvěří. Po pár, nejsem si jist jestli napsat příjemných, hodinkách ustupujeme a odnášíme prázdnou! plechovku zpět do bytu, protože obsah (nálev) není možné vylít jen tak někde venku (bylo by to nespolečenské) a tak si raději zamoříme byt a pak to několik hodin větráme a odpad zalíváme několik desítek minut tekoucí vodou. Tolik k tomuto tradičnímu švédskému pokrmu.

IMG_1446 IMG_1449 P1030723 P1040533 2014-06-14 21.02.46 IMG_1451 IMG_1453

V neděli ráno již opouštíme Umea a odjíždíme na jit do Stockholmu, abysme to měli další den měli blíž a mohli ve 14h bez problémů odletět a ještě přitom stihnout drobnou prohlídku Stockholmu. Cesta Umea -Stockholm je téměř 8h jízdy a tak si uprostřed dáváme hodinovou přestávka na nejlepší pláží ve Švédsku – Salusand, kde si užíváme koupačku v ne zrovna nejteplejší vodě. Aspoň, že nám zrovna svítí slunce.

P1030739 P1030756

Večer již dojíždíme do národního parku Björnö naturreservat, kde nás čekají jen necelé 2km chůze a už stavíme stany na břehu. Poblíž nalézáme ohniště a okamžitě rozděláváme oheň – jedinou obranu proti všude přítomným komárům. Depíjíme zbytky alkoholu a debatujeme do časných ranních hodin. Akim s Davidem se rozhodují pro spánek venku, který jim k ránu zpříjemní docela vydatný deštík, ale hrdost jim nedovolí ustoupit.

P1030781 P1030778 IMG_1468 IMG_1466

Ráno si užíváme téměř opuštěného Stockholu a kolem 11h se loučíme s Fredrikem, který jede navštívit svoji sestru a my odjíždíme na letiště. Celkovou návštěvu hodnotíme jako velmi úspěšnou – vypilo se nějakých 70 piv, snědla jedna plechovka Surströmming, navštívili dva národní parky a jednu “jeskyni”, zúčastnili se trialového závodu a poznali dvě města.

IMG_1487 IMG_1488 IMG_1483

Účast:
Fredrik Ostman
Andrea Tetourová
David Dvořák
Martin Jáchym (Akim)
Pavel Rozehnal

Posted in Cestování, Proběhlé akce and tagged .

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *