Maltatal 2017 – Strannerbach a Hochalmfall

Letošní zima nám dopřává pořádných mrazů a tak už v prosinci spřádáme plány na výlet na ledy. Jelikož podmínky jsou téměř tutové, tak vyrážíme na víkend do Maltatalu.

Z Budějek odjíždíme v sobotu ráno ve 4hodiny ráno a do údolí dorážíme kolem 9té. Řetězy nasazujeme hned na konci upravené silnice. Bohužel plně naložená kára a pomerně měký sníh nám dovolí vyjet jen pod Columbus a tam musíme auto nechat. I proto, že jeden se řetězů se přetrhl.

Strannerbach [topo]

Tento led je velmi dobře dostupný – začíná prakticky na silnici na mostě přes potok, který se leze směrem nahoru do stěny. Jde asi o nejlehčí led v údolí, který je přitom ale také nejdelší. Led vypadá ve skvělé kondici, tak sem jdeme všichni. Během první délky se ale rozdělujeme Akim a já pokračujeme nahoru do pravé větve. Levou jsme už lezli loni a slaňovali z ní v za tmy, tak doufám, že teď to půjde rychleji. Od rozdělení to je chvili lehčím terénem, ale vrcholové tři délky jsou pěkné, tak to stálo za to. Dolů slaňujeme se soumrakem a lano smotáváme opět za tmy. Beny se svými kumpány už na nás čekají u auta.

Večer popíjíme a snažíme se opravit řetězy za pomoci kombinaček a dvou náhradních dílů. Je to docela improvizace, ale na konci řetěz drží více pohromadě než na začátku, takže to považujeme za úspěch.

Hochalmfall [topo]

Jelikož už nemáme času, tak volíme tento dvoudélkový led, protože je lehce dostupný a dle informací od dalších čechů je dobře nateklý. Opravený řetěz nasazujeme opět hned při vjezdu do údolí a hned zkoušíme pevnost prohrábnutím na čistém asfaltu při rozjezdu .. nevydržel:D

Díky tomu rovnou Akim, Beny a já rovnou vystupujeme z auta, abysme odlehčili a vyrážíme. Odlehčený vůz je tak schopen pohybu vzhůru a tak nám rychle mizí za zatáčkou. Bláhově si myslíme, že na nás v rovnějších pasážíš počkají. Nakonec je nalézáme až už Strannerbachu, kde už zase pokračujeme dohromady. Nakonec se nám daří dosáhnout až hotelu u tunelu.

Nahazujeme cajk a vyrážíme. Led je opravdu skvěle nateklý a kompaktnější než posledně. Postuně ho lezeme všichni na prvním a užíváme si to. Po chvíli doráží Zoban (Radek Lienerth) a tak odkoukáváme trochu metodiky. Leze mu to pěkně!