S Akimem máme booknutý víkend na ledy, ale protože nikdo další nemá volno, tak se rozhodujeme pro sólo akci v legendární Ice Aréně u Bad Gasteinu. Nachází se zde legendární Mordor, 5+ a další významné kousky. Z Budějek odjížídme ve 4 ráno a první pohledy do ledové arény máme kolem 8. Teď už nás čeká jen cca hodinový nástup a jdeme na to

Původně jsme chtěli jít Hoehkarfall, 3 (po levé straně údolí na předchozí fotce), ale už z parkoviště vidět, že jeho značná část se již povaluje v údolí. Nakonec volíme Federweissfall, který se nachází přímo uprostřed a nabízí o jeden stupeň obtížnosti více zábavy. No nic, vyrážíme vzhůru údolím kolem říčky.

Federweissfall, 4 [topo]

Po cca hodince škrábání do kopce se dostáváme pod led a před námi jsou v údolí pouze dvě dvojky – jedna se sprchuje v Mordoru na sluníčku (respekt) a druhá před námi v Federweissfallu v třetí délce. Nahazujeme cajky a společně ještě se 2 lezeckými dvojcemi jdeme na to. První délka začíná pozvolna a pak se to zvedá nahuru až do čtyřkové obtížnosti. Štandujeme v ledu a pokračujeme mírným traverzem k pravé stěně do borháku. Třetí délka je to nejlepší co tu můžeme najít a to 50m ve čtyřkové obtížnosti. Ale máme téměř ideální podmínky – teplota kolem nuly, takže měkčí led ale stále suchý – tak to jde krásně. Nahoře opět štand ve skále vpravo a choďáček pod poslední vrcholovou délku. Nádhera – veprostřed jsou krásné mohutné převislé rampouchy a po stranách kompaktní téměř 90tky. Vylezeme poslední délku a už slaňujeme o strom dolů a podél pravé stěny až pod stěnu. Dole jsme kolem 15h a shodujeme se, že to bylo asi to nejhezčí, co jsme zatím  kdy lezli (ještě jsme toho moc nelezli:-) ).

Kolem 16h jsme u auta a přejíždíme k mýtné bráně směrem k oboum Doppellutscherům zjistit podmínky na druhý den. Vypadá to v pohodě a ani teploty nad nulou se na ledech nijak nepodepsaly. Na sestupu ztrácím klíče od auta a tak si to dáváme ještě jednou a trochu ve stresu 😀

Večer přejíždíme do luxusního ubytování za 2,5k, páč žádné sockoidní ubytování již nebylo. Večer navštěvujeme místní bar, kde si užíváme pohledů na skupinky místních vnadných a mladých slečen v drindlech.

Levý Doppellutscher, 3 [topo]

Ráno parkujeme těsně pod mýtnou bránou a kolem 9h už nahazujeme cajky u levého ledu. Jsme tu sami.

Tento led už jsme oba lezli, tak víme do čeho jdeme. Lezeme to na dvě délky a dobře to odsýpá. Sice dostávám kusem ledu do ksichtu a tak na top dolézám s trochu zkrvaveným ksichtem, ale na kvalitě zážitku to nic nemění. Slaňujeme a přesouváme se k pravému bratříčkovi.

Pravý Doppellutscher, 4-5 [topo]

Led je v bezvadné kondici a prvních 10m vypadá docela zábavně. Skála je tu převislá a tak je začátek tvořený steklými rampouchy v čisté kolmici. Překvapivě ještě nějaké síly zbyly a tak se mi daří to přelézt čistě a o dvacet minut později už štandujeme na abalakách. Akim to svižně vybuší a ani moc nenadává a o hodinku a půl později už balíme cajky u cesty.

V cca pul třetí odjíždíme a v 7h jsme již v Budějkách odkud pokračuji dále do Brna.

Účast:
Martin Jáchym (Akim)
Pavel Rozehnal