Author Archives: Robert Zvolánek

HTL Steig

Posted on by

HTL Steig je asi nejznámnější ferrata na skalním masivu Hohe Wand. Její návštěvu jsme zvažovali už delší dobu ale kvůli častým úrazům a rekonstrukci byla loňský rok částečně uzavřená. Doufal jsme že dáme skupinku alespoň o čtyřech až pěti lidech dohromady, ale nezvolili jsme si nejlepší termín a tak jsme na bílou sobotu vyrazili pouze ve třech.

   

Vyrazili jsme brzo ráno (tedy, alespoň v mých očích brzo), kolem 7am a před půl desátou jsme už zdolávali povinný výšlap k feratě který trvá asi 20 minut. Před samotným nástupem na feratu jsme čekali asi 15 minut než se uvolnila fronta. Vzhledem k tomu že byly v česku prázdniny jsme s tím počítali a pustili se do řeči se skupinkou z Hustopeč.

O této feratě se říká že první třetina dělí zrno od plev 🙂 každopádně my to potvrdit nemůžeme, protože jsme dychtivě čekali až se nad námi uvolní každých dalších 5 metrů které bychom mohli zdolat a během diskusí s ostatními skupinkami jsme měli dost času nabrat sílu i na náročnější úseky.

Zhruba v polovině feraty se potkáváme se starší paní která sestupuje feratu a tak spolu s Hustopečákama hledáme vhodné místo kam se uchýlit a kde bychom jí mohli udělat prostor pro sestup. Samotný důvod proč feratu vzdala v polovině cesty by mě zajímal, protože nejhorší úsek byl za námi ale po pozdravu ‚Gutten Morgen‘ a ‚bitte schon‘ jsem vyplýtval svou veškerou slovní zásobu z němčiny..

Václav a Iveta měli rukavice a tak v pohodě zvládali i horní polovinu feraty, za to já jsem postupně docházel na to, že rukavice jsou potřeba ikyž máte natrénováno u notebooku při večerním sledování…. zkrátka, i když jsou vaše ruce zoceleny manuálními pracemi.

 

V posledním úseku zdoláváme velmi vzdušný úsek, avšak pocit bezpečí který dodává feratový set nám dává možnost užít si výhled z tohoto 250 metrů vysokého masivu.Po zdolání HTL Steig si dáváme povinnou procházku po skywalk a poté míříme do hospody na dvě piva kde zakončujme tento jednodenní výlet na Hohe Wand.

Feratu bych celkově nehodnotil tak přísně jak se píše na jiných webech, ale můj pocit může být zkreslený poměrně častým čekáním. Jinak ferata rozhodně stojí za návštěvu a myslím si že po aspoň minimální přípravě ji může zdolat i úplný začáteník. Na druhou stranu je to ferata na které se stalo opravdu hodně úrazů a minulý rok byla částečně uzavřena, tak je vhodné nepodcenit pojistku kdyby si pro Vás museli přiletět helikoptérou 🙂

 

Účastníci zájezdu: 

Robert Zvolánek
Iveta Dobešová
Václav Němeček

Těsně pod Triglavem

Posted on by

Už v létě se zrodil plán na zdolání Triglavu (2,864 m). Vše bylo pečlivě naplánováno, akorát termín jsme postupně oddalovali, až nakonec napadl sníh. Podle toho jsme na poslední chvíli museli přispůsobit výbavu (zimní oblečení, sněžnice). Původně to měla být čtyřčlenná výprava, ale dva dny před odjezdem to odřekli dva členové (včetně organizátorky – mojí sestry Veroniky). Přebrali jsme tedy plány a ze čtyřčlenné výpravy se stala dvoučlenná. Vytiskli jsme mapy a ve čtvrtek ráno v šest jsme vyjeli z Brna.

Když jsme dorazili na místo startu „Stará Fužima“ u Bohiňského jezera, přepadla mě trošku nervozita že máme 5 hodin na to ujít něco přes 12 km před setměním. Parkoviště jsme našli při okraji naší stezky. Trošku nás překvapilo 20 euro na 2 dny, ale vzhledem k časové tísni jsme alternativu ani nehledali. Vyšli jsme svižným tempem a nejistota že bychom to nestihli na naši chatu před setměním rázem opadla.

Cestou jsme prošli placenou stezkou na Mostnické vodopády. Jít kolem čiré řeky, ve které bylo vidět nespočet pstruhů, bylo pro mě a pro Václava, jakožto rybáře, opravodovým balzámem pro oči.

 

Postupně jsme jsem se dostali do opravdu strmého stoupání a netrvalo dlouho kdy nám došlo, že 1900 výškových metrů na chatu „Dom Planika“ během 5 hodin nezvládnem. Začali jsme hledat v mapách, jestli nemáme po cestě nějakou bližší chatu. Naštěstí jsme našli. „Vodnikov Dom“ byl o celých 600 výškových metrů níže a byl přesně na cestě za naším cílem.

Continue reading→

Vícedélka na Hohe Wand

Posted on by

Původní plán, výstup na Weisskugel (3739 m.), jsme museli zrušit pár dnů před odjezdem kvůli nepřízni počasí. Jako alternativu jsme si zvolili lezení na vápencovém masivu Hohe Wand, kde si i začínající lezci mohou vyzkoušet vícedelkové lezení na až 250 metrů vysoké skále.

V sobotu jsme vyjeli brzo ráno. S druhou polovinou výpravy (z Českých Budějovic) jsme se setkali po desáté hodině v kempu Agrargemeinschaft Maiersdorf, odkud je to asi 30 minut chůze, včetne nástupu.

Vzhledem k tomu, že lezecký tlak je v této oblasti velký a my jsme ke skále dorazili trošku později než jsme měli v úmyslu, museli jsme vybrat cestu spíše podle toho, kde bylo volno.

Akim s Andreou si zvolili cestu „Drachsgrat, 4+“ která má trošku težší první délku, jinak je to ale hodně zajímavá cesta přes hřebínek. Zbytek, Pavel s Ivčou a já s Václavem, jsme se vydali cestou „Reineke Fuchs, 5-„. Cesta nám zabrala necelé tři hodiny, ale potvrdilo se nám, že Hohe Wand není úplně vhodný na letní horké dny. Všichni jsme byli unavení víc ze slunce než ze samotného lezení, takže jsme se po občerstvení  v „Alpengasthof Postl“ domluvili už jen na jednodélkové cesty.

Continue reading→