Po neúspěšném květnovém pokusu o nejvýchodnější čtyřtisícovku Alp se o vrchol pokoušíme znova a to po hřebeni Biancograt. První den vyrážíme z Českých Budějovic brzo ráno přes Rakousko a Německo do Švýcarského Sankt Moritz (Sv. Mořic). Parkujeme nedaleko ve vesnici Pontresina a ještě ten den docházíme po čtyřech hodinách chůze na chatu Chamanna da Tschierva (2583 m), výchozí chatu na Biancograt.

Druhý den vstáváme ve 2 hodiny ráno, rychle posnídáme  a jako první, kolem půl 3, z chaty vyrážíme vzhůru. Zanedlouho dorážíme ke skalním blokům, kde se navazujeme a průběžným lezením lezeme nahoru. Zde se také plně ozívá Akimův natažený sval na břiše, kdy při každém jeho kroku cítí silnou bolest. Ale výstup nevzdává, protože by ještě minimálně 5 let slyšel, jak na Piz Berninu nemá a jaké je máslo. Zde je také asi technicky nejobtížnější část cesty, lezení obtížnosti  až III+ UIAA, ale jsou zde místy nějaké kruhy a nýty, tak nám to šlo poměrně rychle.

Již za jasného světla dolézáme na hlavní cíl cesty, a to je samotný sněhový hřeben Biancograt se sklonem max. 45st. Tento hřeben není technicky nijak zajímavý, šli jsme po ve sněhu vyšlapané cestě směrem k vrcholu. Zajímavá je až část tak 100 výškových metrů pod vrcholem. Zde jsme hřeben lehce oblézali zleva a posledních pár výškových metrů je opravdu impozantní.

Nakonec jsme tedy dolezli až na vrchol Piz Berniny (4049m.n.m.), kde jsme se moc nezdržovali a pádili dolů na chatu Marco e Rosa, kde jsme měli zamluvené ubytování. Zde nás bohužel zarazilo chování místní obsluhy, protože když jsme jim řekli, že se chceme jen ubytovat (bez jídla), tak že musíme chvilku počkat. Po jedné malé urgenci jsme tedy čekali. Po několika hodinách nám ale došla trošku trpělivost, tak jsme se šli znovu zeptat, co bude s tím ubytováním (ti co měli ubytování s jídlem, byli ubytovaní již dávno), tak na nás vyhrkli, že jestli se nám to nelíbí, můžeme jít dolů. A protože se už stmívalo, nepřipadala tato varianta v úvahu. Po téměř 5 hodinách čekání nás laskavě ubytovali a my mohli jít spát.

Další den jsme sestupili přes hřeben Fortezza dolů k autu. Překonali jsme několik trhlin, samotný skalnatý hřeben jsme slanili.

Účast: Akim, Beny, Pavel

Materiál: 2x60m lana, turistické mačky, turistické cepíny, vkliněnce, friendy, smyčky, expresky