Již delší dobu přemýšlíme o návštěvě našeho parťáka ve vysokých horách – Fredrika, který bydlí ve Švédsku v městečku Umea. Navíc, když na jaře zjišťujeme, že je toto městečko Umea zvoleno evropským městem kultury pro rok 2014, tak je rozhodnuto. Datum odjezdu určuje trailový běh, který se tam běží v sobotu 14.6.2014. Společně s registrací na závod (startovné 250 SEK) kupujeme i letenky u ČSA za 3400,-. Termín nakonec volíme kvůli cenám letenek od středy do pondělí. Na transport ze Stockholmu – letiště Arlanda se rozhodujeme mezi dalším letem nebo půjčením auta. Z důvodu praktičnosti i celkových úspor (ve 4 lidech to už vyjde levněji) volíme auto od půjčovny AVIS, kde si vyřizuji Eurobonusovou kartičku od SAS (švédské aerolinky) na kterou dostávám slevu 10%. Celkové náklady na tento šesti denní výlet jsou tedy:
letenka – 3400,-/osoba
auto – 7 500,-/6 dnů
benzín – 3 nádrže – dohromady cca 5000,-
startovné na běh – 750,-/osoba
Výlet pro nás společně začíná na letišti Václava Havla v Praze, kde se sjíždíme ze všech koutů – Akim s Andreou jedou z Českých Budějovic, David je z Prahy a já jedu z Brna. Odlétáme v 11:45, tak se na letišti potkáváme už v 10h dopoledne. Není lepšího přívítání než plechovkou piva a takto se to už táhlo celý výlet. Vybrat dárek pro Fredrika do Švédska, kde vládne prohibice, bylo docela jednoduché – veškerý volný objem a hmotnost batohů doplnujeme plechovkami piva. Snažíme se skoupit všechny různé druhy a docela se nám to podařilo díky Akimovi, který si tento úkol vzal za svůj. Nakonec dovážíme nějakých 30 plechovek, kde 2 kusy padly díky péči jemných pracovníků aerolinek a provoněli krásně celý akimův obsah batohů včetně spacáku.
Po standardních leteckých rituálech – pár pivek na hlavu pro navození správného transportního stavu – nastupujeme do letadla a už to začíná. Jak procházím při vstupu do letadla kolem stevardů, tak na mě pan Stevard (v té době zcela neznámý) promluví “Běžel jste to?”. Ja něj chvilku koukám docela nechápavě až on znovu “Vokolo príglu, běžel jste to?”. V tu chvíli mi dochází, že mám na sobě tričko z běžeckého závodu “Vokolo príglu”. Logicky tedy odpovídám “Jasně, to snad běžel každý,ne?”. V zápětí se dozvídám, že běhá maratony a že se zastaví na pokec. Tak jo, říkám si. To bude dobrý let.
A skutečně, po startu se skutečně zastavuje a dozvídáme se, že se jedná o Miroslava Hasala, který je aktivní běžec a spravuje běžecké tabulky na www.behej.com. Mimojiné nám vypraví o svém “maratonu v letadle”. Docela zajímavý kolík. David mezitím ruinuje aerolinky svým způsobem a objednává si jednoho panáka Jamesona za druhým. Za necelé dvě hodinky letu stíhá čtyři kousky a dvoudecku červeného. Což ho na zbytek dne deklasuje z cestujícího na zavazdlo.
Po příletu na letiště Arlanda, Stockholm se po drobných výtržnostech přesunujeme letištím autobusem BETA k autopůjčovnám a po chívíli nakládáme batohy a Davida do Toyoty Avensis a odjíždíme na sever do městečka Sundsvall, kde máme domluvený sraz s Fredrikem. Po cca 350km a 3 a půl hodinkách za volantem se potkáváme u Mekáče ve městě kolem 19h. A po krátkém občerstvení v místní severské síti Max burgers pokračujeme dalších cca 110km do parku Skuleskogen. Na parkovišti parkujeme kolem 21h. Už teď zjištujeme, že to máme s časem nahnutý, protože nás čekají min 2h chůze ke srubu, kde jsme plánovali spát. A skutečně po krásných 2 a půl hodince chůze dorážíme těsně před půlnocí ke srubu. Výhoda severské země se hned projevila – i o půlnoci se dá fotit bez blesku a tak není s pozdním příchodem nejmenší problém. Jediné co nás trochu zaráží je severský způsob léta – v ČR vládnou tropická vedra 30C a na severu nás vítá krásných 14C a přeháňka každé 3h.
