Ankogel gruppe přes Gießener Hütte

Vánoční obodbí se blíží a my opět, jako každý rok, přemýšlíme kam vyrazíme na předvánoční výlet. Jelikož počasí není nic dle předpovědí nic moc, tak zvažujeme něco jednoduššího v nižších nadmořských výškách. Nakonec vyhrává pohoří Ankogel s hlavním vrcholem Hochalmspitze a jak se nakonec ukázalo, tak zas tak jednoduché to ve skutečnosti nebylo. Krom toho také s Pavel s Akimem, jelikož Pavel má si musí „neočekávaně“ vybrat zbytek dovolené do konce roku, plánují následně po 3 dnech přejet pokračovat na Wildspitze.

Odjezd je naplánovaný na pátek ráno, ale celé plány bourá Pavel, jelikož těsně před odjezdem onemocní a tím se celá společenská akce v Ankogelu rozpadá – což není dobrá zprávu pro Andreu a Vlastu, kteří mají dovolenou jen v pátek.

V neděli je ale Pavlovi už lépe a tak se rychle formuje s Akimem a plánují odjezd na pondělí – Wildspitze se ovšem nekoná, protože počasí se rapidně zhoršilo a další neúspěšný zimní výstup si již na Wildspitzi dovolit nemůžeme. Nakonec se tedy s Akimem vydáváme na Ankogel s cílem Hochalmspitze, 3360m.

P1040999

Pavel doráží do Budějek v neděli večer. Dáváme si sraz s Andreou na nejlepší lezecké stěně v Budějkách – Lanovka s výškou luxusních 8m – kdyby tam byly žíněnky, tak by to byla kvalitní bouldrovka, ale takto … Lezeme tedy s lanem  a po dvou hodinkách si dáváme pár pivek ve stěnovém baru (ten je pro změnu na vysoké úrovni). Snažíme se chovat slušně a tak dorážíme domů kolem 23 s tím, že se kvalitně vyspíme. Slovo dalo slovo a půl litr slivky zase kvalitní náladu a tak usínáme kolem 2 v noci. Ráno máme naplánovaný odjezd na 7h, ale ani jeden z nás není ve stavu, že bysme mohli vyrazit a tak se odjezd posouvá na 9h. Cesta je veselá a do cíle, závora na cestě k přehradě ve výšce 1100m, dorážíme kolem 14h. Cesta na winterraum u chaty Gießener Hütte, 2215m je dlouhá. Tma nás zastihne u přehrady a dalších 400m výškových jdeme po tmě. Na chatu dorážíme kolem 18h. Večer se už příliš aktivity nekoná a po vytopení winterraumu na příjemných 30C usínáme.

P1040913 P1040915 P1040922 P1040926 P1050599 P1050601

Ráno vstáváme v 6h a jakmile se začne rozednívat vyrážíme cestou Rudolstädter č. 536 do sedla „Steinerne Mannln“. Toto místo je nepřehlédnutelně vidět už od chaty. Sněhu je více než odst a tak se nám jde ve sněžnicích docela dobře. Celý den je zataženo, mírně posněhává a naštěstí nefouká. Naše pohodová cesta končí cca 30m výškových pod sedlem, kde je třeba překonat, v létě bezproblémovou, ferratu. Sudáváme batohy a sněžnice a jdeme do lezeckého. Posledních cca 50m výškových sněhového pole je již hodně strmých a tak batohy necháváme v polovině svahu. Jakmile dolezeme ke skále tak dostáváme studenou sprchu – ferrata je téměř zcela pod prašanem, který nedrží. Navíc ferrata tvoří traverz, který se hodně blbě jistí a díky nestabilnímu sněhu je téměř nemožné jej slanit. Lezeme jen první třetinu a vyhodnocujeme stav jako příliš nebezpečný a slaňujeme dokud nám to ještě naše jedna 60m půlka dovolí. Otáčíme to o v 11:30 a čas nám říká, že na vrchol bysme to sice za světla stihli ale v tomto počasí, viditelnost je díky sněžení mizerná i přes den, nechcme riskovat návrat za tmy.

P1040928 P1040933 P1050559 P1050560 P1050562 P1050563 P1050564 P1050565 P1050566

K chatě dorážíme kolem 14h a jelikož nám zbývá ještě nějaká hodinka a půl světla, tak si vylézáme diretkou na vrchol Winterleitenkopf, 2518m. Díky námi zvolené trase a v této nižší výšce, kde se sníh stačil proměnit ve firn, je to velmi příjemný výstup. Dáváme si ho hodně svižně a tak jsme na vrholu (cca 200m výškových) za nějakých 25minut. Sbíháme dolů a ještě za světla dorážíme na chatu.

P1040938 P1050573 P1050572 P1050571 P1050578

Další den je otázkou, protože v Českých Budějovicích se večer koná posezení a přednáška našich kamarádů, kteří se pokusili o prvovýstup na 6200m vysoký kopec. Nakonec bohužel neúspěšný, ale i tak tam odvedli velmi slušnou práci. Domlouváme se tedy, že pokud zítra nebude krásné počasí, tak mizíme. Ráno se probouzíme kolem 7h a venku se rýsuje naprosté azuro. Je tedy rozhodnuto – byl by hřích odjíždět. Na tento den máme naplánovaný výstup na Schneewinkelspitze, 3015m. Na cestě k tomuto vrcholu musíme straverzovat na protěší hřeben, ale jinak se nejedná o nijak technický výstup. Za přesně 3 hodinky stojíme na vrcholu a užíváme se v naprostém bezvětří neskutečných panoramat. Za další necelé dvě hodinky jsme zpět na chatě.

P1040945 P1040941 P1040949 P1040952 P1040960 P1040967 P1040974 P1040970 P1050598 P1040985 P1040956

Večer probíráme další plány a snažíme se dopít litr slivovice, přičemž nakonec selháváme. Ráno v 7h balíme a vyrážíme k autu, kde jsme v 11h.

P1050603 P1040987 P1040994 P1040996

Cesta dolů je díky namrzlé vozovky nejnebezpečnější z celého výletu. Kolem 15h jsme budějkách a Pavel kolem 18h v Brně. Díky přírodě, že se nevyplnila předpověď a bylo nakonec velmi pěkné počasí.

Účast:
Martin Jáchym (Akim)
Pavel Rozehnal

Posted in Horolezectví, Proběhlé akce and tagged , , .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *