P1040768

Wildspitze, další opakování

Po jarním úsměvném pokusu o výstup na druhou nejvyšší horu Rakouska – Wildspitze jsme se rozhodli, že ho zkusíme zopakovat s lepším výsledkem o tomto prodlouženém víkendu. Počasí vypadalo vyjimečně dobře – slunce bez mráčku po dobu jednodho týdne. Sice v posledním týdnu sněžilo, ale věřili jsme (šlo letos o první sníh), že ho nebude příliš mnoho. Bohužel příroda nás opět překvapila a u chaty při nástupu náš už chatař vítá slovy „Víte, že nahoře v posledním týdnu nasněžilo přes metr čerstvého sněhu?“ …
Vyjíždíme z Brna v sobotu ráno a nabíráme zbytek skupiny jak jinak než v Českých Budějovicích. Odsud pokračujeme do Ventu a krásné počasí se postupem časí v hodně dlouhý a hodně vydatný déšť, který končí až těsně před cílem. Už teď je nám jasné, že sněžit v této oblasti asi nepřestalo dva dny zpět, ale že tu sněžilo ještě dnes. Po chvíli hledání nalézáme pěkný (a mokrý) plácek a po pár pivkách a dlouhých debatách uleháme v různých polohách i místech. V průběhu noci nás některé budí ještě několik přeháněk.

P1050118

Ráno vyrážíme přes Solden do Ventu, což se nám trochu zkomplikuje světákem v lyžování, který značně ztíží průjezd přes Solden. Naštěstí nám dnes hodinové zpoždění nijak nevadí. Kolem 10h už parkujeme u chaty za Ventem, přebalujeme batohy a vyrážíme do svahu. Z nějakého, těžko pochopitelného, důvodu jsme se rozhodli nevzít sněžnice (velká chyba, i když ne naštěstí osudná).

V 11h a s těžkými batohy si pomalu razíme cestu hlubokým cestem a bez náznaků jediné stopy do svahu. Většinou je sněhu pod kolena, ale kroky, kdy se propadáme po pás nejsou vůbec vyjímkou. Sněžnice by se hodily.

P1050139 P1040758 P1040762 P1040768 P1040761

 

V 14:30 dorážíme na chatu. Shodujeme se, že v těchto sněhových podmínkách nám to tak akorát stačí. Winterraum chaty Breslauer Hütte, 2840m nás vítá nevídaným luxusem. Kamna, dostatek dřeva a čisto. Jsme po dvou týdnech první, skoro první po uzavření chaty.

P1050148 P1050144 P1040775 P1040774

Odpočíváme, popíjíme pivka a pomalu přemýšlíme o strategii na zítřek – útok na vrchol. Na noc máme slíbených -17C, což by mohlo zajistit stabilní sníh a rychlý postup. Kolem 22h usínáme a venku se nám zdá stále docela teplo.

Ráno se natěšení probouzíme v 5:30. Za svitu čelovek vylézáme na z chaty a první kroky nám úsměv z tváří sundávají – propadáme se uplně stejně jako během dne. -17C se nekonalo a místo toho bylo cca -2C. Na sněhu se utvořila jen tenká krusta, který váhu osoby neudrží. Pomalu, a hlubokým sněhem, razíme cestu k vrcholu. Občas najdeme i hřebínky, které jsou zcela odkryty a občas za foukaná místa, kde zajíždíme po pás. Jde to velmi pomalu, ale jde to. V 8h už koukáme na skalní výšvih, který je nutnné překonat před dosažením ledovce. U tohoto pohledu se na nějakou dobu zastavíme.

P1040788 P1040793 P1050129 P1050133 P1050138 P1040795

Nejedná se o dlouhý úsek, ale v létě je zde natažena kvůli expozici feratka. Dlouze zvažujeme situaci a nakonec hodnotíme úsek jako příliš nebezpečný v tomto nezpevněném sněhu. Cesta vede středem a hrozí velké nebezpečí, že by to s náma ujelo. Navíc je zde další otazník při průchodu ledovce, kdy dostatek čestvého sněhu určitě zakryl sněhové trhliny, ale zcela jistě se ještě nevytvořili sněhové mosty. Po debatě s ostatními to zde otáčíme.

Při cestě zpět na chatu se ještě díváme jestli není nějaká jiná možnost výstup – z většiny cesty je vidět vrcholový kříž vysoko nad námi. Napadá nás několik variant, ale posjížděné sněhové lavinky ve všech přípustných místech nás odrazují. Rozum vítězí.

V mírné depresi a kolem 11h dorážíme na chatu. Dlouze debatujeme nad pivkem o správnosti našeho rozhodnotí. U chaty je těžké si jej před sebou znovu obhájit.

Během večera ještě zvažujeme, že se sněhové podmínky během dne změnily a noční mrazík by mohl prohřátý sníh během noci spojit a ráno by mohly být podmínky o poznání lepší. Domlouváme se na budíček ve 3 ráno – vyzkoušíme pevnost a pokud udrží člověka, tak zkusíme rychlý útok s tím, že bysme mohli být kolem poledne zpět na chatě. Tato naděje nám zlepšuje náladu a zaleháme s nadějí kolem 22h. Budíček ve 3 ráno nás rychle zvedá a jdeme na test sněhu. Teplo venku nám opět protahuje obličeje. Nic se nezměnilo – každým krokem zajíždíme nad kolena do prašanu. Všechno je ztraceno. Jdeme spát.

P1040803

Vstáme kolem 7 ráno, v 8 vyrážíme na sestup k autu a v 10h už odjíždíme směr Salzburg. V autě ještě vymýšlíme náhradní program – Pavel navrhuje návštěvu prostorné a lehce dostupné jeskyně. Jen hodinku chůze od parkoviště u v údolí Rettenbach u Bad Ischlu. Vše jde hladce, jeskyni jsme našli a provedli sestup. Po pár desitkách metrů nás pod jedním skalním stupňěm zastavuje nebyvale vysoký stav vody (což jsme ovšem čekali).

P1050152 P1050160 P1050161 P1050165

I tak jsme si trošku spravili náladu touto jeskyní atrakcí a vracíme se k autu krásným údolím. V 17:30 odjíždíme směr ČR – v ČB jsme kolem 20h a do Brna přijíždíme těsně před 23h.

Vrchol se sice nezdařil (na což jsme u Wildspitze ovšem zvyklí), ale i tak to byl faj prodloužený víkend v nádherných horách s nádherným počasím.1

 

Účast:
Andrea Tetourová
Martin Jáchym
Vlastimil Kotas
Pavel Rozehnal

Posted in Horolezectví, Proběhlé akce and tagged , , , .

One Comment

  1. Pingback: Wildspitze, 3768m – na čtvrtý pokus až na vrchol | Hory z dálky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *